Teplá nebo studená barva světla?

Tato otázka často trápí při výběru osvětlení. Podle čeho se rozhodnout?

Procházky přírodou, práce na zahradě, venkovní sporty – tam všude nás potkávají sluneční paprsky, západ slunce, svítání či zamračeno. Ale neřešíme, zda je dané světlo správné, je totiž přirozené. Ovšem interiérové osvětlení je umělý zdroj světla a zde už bychom se měli zamyslet, jaké světlo na nás necháme působit. V různých místnostech trávíme mnoho času i po setmění, ale která barva světla je ta správná?

Teplota chromatičnosti neboli teplota barvy světla

Na naše tělo má vliv nejen množství světla, ale také jeho barva, podobně jako u slunečního svitu. Teplota barvy, správně označováno jako teplota chromatičnosti, nám poskytuje informace o tom, jestli je vydávané světlo teplé nebo spíše chladné. Jednoduše řečeno, teplota světla určuje barvu světla – od teplé žluté po studenou modrou. A proč bychom měli u interiérových svítidel řešit teplotu barvy?

Cirkadiánní rytmus

Během dne kolísá s postupem denní doby naše aktivita a bdělost, což je označováno jako cirkadiánní rytmus. Je řízen hladinou hormonů kortizolu, serotoninu a melatoninu. Kortizol udržuje naši pozornost a koncentraci, serotonin je zodpovědný za naši bdělost a působí jako hormon štěstí. Naopak melatonin nás uvolňuje a způsobuje ospalost. Pokud na naše tělo působí přirozený zdroj světla ze slunce, naše tělo na něj reaguje. Slunce zapadne a nám se chce spát. Jestliže ale po setmění zvolíme nevhodný zdroj umělého světla, rytmus bude narušen.

Pokles denního světla vyvolá zvýšení hladiny melatoninu a tím usnadňuje spánek. Proto se člověku lépe usíná v temné místnosti. Modré světlo ovšem aktivně potlačuje produkci a působení melatoninu. Ve večerních hodinách proto není vhodné zapínat zdroje světla se studenou až denní barvou světla.

Vyrovnaný cirkadiánní rytmus zvyšuje naši výkonnost, zabraňuje poruchám spánku, zvyšuje koncentraci, snižuje chybovost, podporuje odolnost vůči stresu, zlepšuje náladu a fyzickou zdatnost.

Jaké svítidlo je tedy vhodné

Při výběru svítidla byste proto měli vzít v potaz hodnotu v kelvinech, které bývají označeny na obalu svítidla či uváděny jako parametry svítidla na e-shopu. Rozdělení barevné škály se uvádí nejčastěji takto:

Teplé barvy světla – hodnoty mezi 2700 - 3300 K

(podobné světlu při západu slunce, čím žlutější, tím je účinek uklidňující, vhodné pro chvíle pohody a relaxace)

Neutrální bílé světlo - hodnoty mezi 3300 - 5300 K

(zajišťuje tzv. věcné osvětlení, vhodné pro osvětlení kuchyně nebo koupelny)

Denní bílé světlo - hodnoty nad 5300 K

(pozitivní vliv na naši pohodu, podporuje koncentraci, vhodné pro osvětlení pracovišť)

Rozžhavený do běla

Teplota barvy není teplota ve stupních Celsia. Protože čím je slunce teplejší (poledne), tím chladnější je teplota barvy. Jako pomůcka pro orientaci v této problematice nám může posloužit přirovnání ke žhavení kovu – pokud kov rozžhavíme na vysokou teplotu, tak zbělá (ostatně i v lidové mluvě se říká „byl rozžhavený do běla“). Proto čím vyšší teplota barvy, tím bělejší barva světla. A naopak, když rozžhavený kov chladne, mění barvu do žluta (až do červena). Proto čím nižší teplota barvy, tím žlutější barva světla.

Pokud se stále nemůžete rozhodnout, jaké světlo zvolit, vhodná varianta může být svítidlo s s nastavitelnou barvou světla.